Lichva v Čechách: Nenechte se vydírat!

Share Button

Patrikovi je třiadvacet. Sympaticky působící mladík, do kterého by nikdo neřekl, že se už pět let zabývá vydíráním a lichvou. Svoje „klienty“ už připravil téměř o milion. Má na to stále stejnou metodu. Je velice jednoduchá a téměř vždy slaví úspěch: vytipovaný „klient“ se dostane do situace, kdy rychle potřebuje peníze. Rázem se objeví Patrik a nabídne potřebnou částku obstarat.

Vše vypadá velmi jednoduše, společně se domluví na datu vrácení dluhu, řekněme po výplatě, a všichni jsou spokojeni. Háček je v tom, že Patrik se objeví již před dohodnutým datem a požaduje dluh zpět. Tvrdí, že sám ty peníze opatřil od mafiánů nebo nějakých svalovců a ti, pokud je nevrátí, si pro ně přijdou za jeho dlužníkem. Dlužník však částku nemá, Patrik to má vypočítané tak, aby přišel v době, kdy už vše utratil. A tak nezbývá než uzavřít novou, tentokrát značně nevýhodnou dohodu. Svalovci den dva počkají, ale ne zadarmo. Nebohý klient je tak často donucen zaplatit až několikanásobek dlužné částky jen proto, že není schopen zaplatit dříve než v původně domluvený den.

Svoji vyděračskou praxi popisuje Patrik velmi otevřeně: „ Nejsem člověk, který si vyhlídne jednu oběť a vydírá ji o velké peníze. Já si těch obětí vyhlédnu podstatně více a vydírám je soustavně. Třeba jim zpočátku půjčím jen tři tisíce, ale pak je zastrašuji tím, že ty peníze chce po mně nazpět ruská nebo i naše mafie, a chci ty peníze s velkými úroky. A tak není výjimkou, že z třítisícového dluhu to naroste i na třicet tisíc. Ti lidé pak platí až desetkrát tolik.“ Patrik je v tomhle nesmírně přesvědčivý. Zmínění svalovci nebo mafiáni totiž existují jen v jeho fantazii. Občas si pro větší názornost najímá některé své kamarády, ti však prý ani netuší, v jaké roli vystupují. Požádá je, aby s ním šli na smluvené místo, a nechá je opodál, aby se mezi sebou bavili. Vystrašené oběti většinou jen stačí ukázat palcem zmíněným směrem. Proto si vybírá obyčejné lidi – žádné velké podnikatele. Člověk, který potřebuje tisícovku, aby vydržel do příští výplaty, je pro něj cennější než ostřílený obchodník. Ostatně Patrik své „ půjčky“ financuje z vlastních zdrojů a ty jsou limitovány několika tisícovkami.

Už za to byl jednou odsouzen – čtrnáct měsíců v kriminále pro mladistvé však uteklo jako voda a on navíc i za zdmi kriminálu vydíral dál. „ Někomu jsem třeba půjčil krabičku cigaret a chtěl po něm, aby mi vrátil dvě. Když nevrátil včas, jeho dluhy rostly a po měsíci mi už vracel celý karton.“ Teď už by se Patrik kriminálu bál. Ve věznici pro dospělé by mu asi hřebínek spadl. Na svém současném pracovišti si přesto vyhlíží další oběti. Nutně potřebuje peníze. Svůj zisk z vyděračství utratil a teď nemá ani na byt a základní životní potřeby. Jeho sedmnáctiletá přítelkyně je navíc v jiném stavu. Při poznávání toho, jak se může z člověka stát profesionální vyděrač, pomohla Patrikovi zkušenost z práce v jedné firmě, která je dnes v likvidaci: „ Věděl jsem, kdo tam má přístup k nejrůznějším razítkům. Když mě vyhodili, nechal jsem si od jednoho spoluzaměstnance, který v té firmě dělal načerno, potvrdit, že jsem tam dál zaměstnán. Na základě tohoto potvrzení jsem chtěl začít čerpat úvěr. Už od začátku jsem do toho šel s tím, že ho budu vydírat. Na toho kluka jsem věděl toho věděl hodně. Už dřív si potvrdil firemním razítkem vyšší příjem, aby mohl čerpat peníze na úvěrovou kartu. Asi deset dní poté, co mi vystavil potvrzení o výši mých příjmů, jsem za ním přišel a začal mu vyhrožovat. Řekl jsem mu, že na základě jeho potvrzení jsem si půjčil peníze od mafiánů a

 

 

 

oni zjistili, že na vrácení těch peněz nemám. Chtějí ty peníze po tom, kdo to zavinil, tedy po něm. Abych ho ještě víc postrašil, řekl jsem, že když mi nepomůže, udám ho na policii za všechna ta padělaná lejstra.“

Patrikův příběh dokresluje skutečnost, že pro vydírání musejí být vždy dvě strany. Vyděrač a ten, kdo se nechá vydírat. Z jeho slov je patrné, že má skvělý instinkt na výběr toho, koho bude vydírat: „ Chtěl mít klid a asi si myslel, že když zaplatí, bude všechno v pohodě a dá mu pokoj mafie i policie. Vůbec si neprověřil, jestli mě vůbec nějaká mafie vydírá. A tak mi přinesl patnáct tisíc a myslel si naivně, že má klid. Přišel jsem za ním znovu s tím, že jsem ty peníze mafiánům dal pozdě a oni že chtějí dalších patnáct tisíc. Cukal se, nechtěl platit, dokonce se i odstěhoval. Snažil se za sebou zamést stopy, ale já ho našel, a tak musel znovu platit. To už tehdy neměl peníze, takže musel prodávat cennější věci a nakonec i auto. Tím, že neměl dalších patnáct tisíc a splácel mi to po částech, mi nahrával. Chodil jsem za ním a říkal, že mafiáni chtějí další a další úroky. Ve skutečnosti těch patnáct tisíc zaplatil asi pětkrát. Určitě jsme z něj dostali sedmdesát tisíc.“

Podle policejních analytiků se případy vydírání množí i díky tomu, že potencionální oběti jsou v neustálém kolotoči systematického vydírání. Dokresluje to i Patrikův případ:

„ Když  už to vypadalo, že mu dám pokoj, zjistil jsem, že má dluh na nájemném. A začal jsem ho vydírat dál. Pokaždé prostě na toho člověka něco najdu. Jednou do toho spadl a zaplatil. Je v tom až po uši a musí platit znovu a znovu. Vždycky ho ale musím na čas nechat v klidu, jelikož je na tom psychicky špatně a mohlo by se stát, že to nevydrží a obrátí se na policii.“

Ne všichni lidi se nechají okrádat a i vyděračům nastanou občas problémy. „ Občas se samozřejmě někdo cukne. Když zjistím, že by byl schopen jít na policii, radši ho nechám být. Ale lidí, co se nebojí svalovců nebo mafie, kterou hrozím, je opravdu málo. Nevybírám si pro svoje lichvářství a vyděračství žádné velké podnikatele, ale docela obyčejné lidi z fabrik a ti se mafie bojí. Radši většinou platí, protože mají strach.“ Patrik si pochopitelně na svoje půjčky žádný úpis nebere: „ Všechny moje půjčky směřují k lichvě nebo vyděračství, a tak kdyby se našel někdo, kdo by dokázal odolat a neplatil, opravdu se na něj vykašlu a nechám ho radši jít. Vymáhaní dluhů nějakou zdlouhavou soudní cestou by mě nebavilo.“

Patrik se drží hesla, že lepší je vydírat než pracovat. My ostatní máme jediný recept, jak se Patrikovi a jemu podobným bránit. Nikdy se nenechávejte vydírat, byť šlo pouze o korunu.

 

Příběh profesionálního lichváře zaznamenal Václav Prokůpek

Share Button

Be the first to comment

Leave a comment

Your email address will not be published.


*